„Hdyž bě so wulka črjóda zešła a ludźo z městow k njemu spěchachu, rjekny Jězus z přirunanjom“ (Lk 8,4).
Jězus rěči často w přirunanjach, to su podawizny ze žiwjenja ludźi, kotrež pomhaja zrozumić, wo čo w Božim kralestwje dźe. Štóž husto wo tym rozmysluje a wažnosć tuteje temy w swojim žiwjenju póznaje, tón budźe wědomje žiwy a wě, zo hižo započate Bože kalestwo tu na zemi nas wozboži a nas do wěčneje zbóžnosće wjedźe.
S. Chrystamarija