26. Požnjenca

„A rjekny jim: Njebjerće ničo sobu na puć, ani kij, ani wačok, ani chlěb ani pjenjezy; ani njemějće dwoje drasty!“ (Lk 9,3).

Wobsydstwo wjaza a zawjazuje. Za to, štož maš, dyrbiš so starać. Kak často pak smy  njewólnicy našeho měća. Čłowjek – hdyž je jenož to, štož ma, njewobsteji. Być, štóž sy – to zwostanje, tež hdyž wšo zhubiš, štož maš. Smy wupósłani – wot Jězusa. „A rjekny jim: Njebjerće ničo sobu …“.

MN