11. Nazymnika

„Tež ja wam praju: Sčińće sej přećelow z njesprawneho mamona, zo bychu was přijeli do wěčnych přebytkow, hdyž wustanjeće“ (Lk 16,9).

Njemóžemy wšitko sami zdokonjeć a trjebamy stanje pomoc druhich. Zo bychu nam rady swoju pomoc poskićili, jim tež něšto dobreho činimy. A kajka je pomoc, kiž trjebamy za naše wěčne žiwjenje? Stajnje zaso padnjemy do zwučenych zmylkow a je nam ćežko je wotpołožić. Tuž hladamy na tych, kiž su hižo we wěčnej zbóžnosći žiwi, wosebje na swjateho, kiž je nam wosobinsce bliski, snano naš patrón, kotrehož mjeno mamy, a prosymy wo pomoc, zo bychmy naš zaměr, wěčnu zbóžnosć dócpěli.

S. Chrystamarija