17. Žnjenca

„Tehdy přistupi Pětr k Jězusej a rjekny: Knježe kelko króć mam wodać swojemu bratrej, kotryž je so přećiwo mi přešoł? Najwjace sydom króć?“ (Mt 18,21).

Snano rozšěri dobry znaty zachribjetnje blady wo mni abo něchtó powěda njewěrnosć, mje před druhimi do błota tepta atd. Jako křesćan mam wodać, zo by mi Bóh tón Knjez tež wodał. Ale to njeje tak lochko. Swjaty Pětr měni, hdyž sydom króć woda, to potom dosaha. Kak husto pak nam Bóh naše přeńdźenja woda?

S. Chrystamarija